Mladí KSČMAktuality

Aktuality

Letní univerzita Evropské levice - 2015

(16.7.2015)  

Den první – 9. 7. 2015


Budoucnost Evropy – rovnost, spravedlnost a sociální soudržnost. Zkušenosti a příspěvky střední a východní Evropy.


Politika úspornosti pravicových sil ničí sociální spravedlnost. Proto je důležité posilovat solidaritu a intenzivně jednat o tom, jak rozvíjet evropskou levicovou politiku. Evropská levice je strana, která může shromáždit různé zkušenosti politických stran z Evropy. Usilujeme o Evropu sociálně spravedlivou, ale kapitálové vztahy reprodukují jinou Evropu, než kterou bychom chtěli společně realizovat.


Pavel Vodseďálek přivital účastníky jménem ústeckého kraje. Uvedl, že Evropská unie by měla sloužit jen pro mobilitu kapitálu, ale také jako instituce, která slouží občanům evropského kontinentu. EU je zatím jen konfederací, kde jsou sice rovná práva kapitálu, ale nejsou zde rovná práva obyčejných lidí jako jsou hospodářská práva a spravedlivé přerozdělování.


Vinou neoliberální politiky se jih Evropy dostal do patové situace. Evropská unie se podílela na rozbíjení struktur na Balkáně. Příliv imigrantů způsobuje zvýšené obavy občanů Evropy. Vliv NATO a USA vstupuje do vnitřních záležitostí EU. Tato politika může způsobit rozšíření válečných konfliktů a destabilizaci Evropy.


Pierre Laurent – předseda Strany evropské levice


Situace ve východní Evropě vzhledem k ostatním částem Evropy představuje budoucnost vůči zbytku Evropy. Můžeme říci, že pokud se podíváme na cestu, kterou jsme ušli, tak je třeba otevřeně si říci, že musíme vyvinout spoustu iniciativy, abychom dosáhli plánovaných záležitostí, kterým jsme se zavázali vůči lidem v Evropě.


V EU zřejmě nechtějí, aby se plánovala nějaká jiná cesta, která by se odprostila od neoliberalismu a nevyhovovala by zájmům kapitálu a finanční oligarchie. Politika Alexise Tsiprase se zasloužila o referendum. Úsilí finančních skupin vyvolat převrat zatím nevyšla, tak se pokouší vyškrtnout Řecko z Eurozóny. Je to negace na právo samostatnosti řeckého lidu.


Řecko je první ze 6 zemí, která se připojila k Evropské unii. Návrhy řecké vlády jsou konstruktivní jako například zavedení daňové reformy pro nejbohatší. Cestu Alexise Tsiprase orientující se na rekonstrukci Evropy, která je založena na solidaritě obhajuje rovněž i Strana evropské levice.


Řecká krize je výsledkem integrace neoliberálního modelu a slepé politiky většinou zkorumpovaných vlád, které prosazovaly tento ekonomický model. Tyto vlády usilovaly o zaplacení kapitalistické a bankovní krize z kapes místních občanů a rozbití evropského sociálního systému, který byl budován po staletí.


Integrace východní Evropy je plošným popřením všeho, co bylo praktikováno v těchto zemích. Žádná snaha o hledání kompromisu, popírání sociálních záruk. Model nadměrné hospodářské soutěže bez jakéhokoliv kompromisu. Rozpad solidarity a destrukce národních ekonomik těchto států. Nerespektování historie a demokratických principů těchto států.


Východní Evropa se stala zdrojem levné pracovní síly a základnou pro dominantní evropské země a transatlantické skupiny. Došlo k delokalizaci místních firem a snižování sociálních výhod v těchto zemích. Oklešťují se zde práva zaměstnancům. Pracovníci východní Evropy jsou vykořisťováni doma i v Západní Evropě. Jsou využíváni jako konkurenční pracovní síla vůči západním zaměstnancům.


Slouží také jako důležitý geostrategický aspekt, kde jsou strategie USA založené na NATO. Tyto strategie se střetly ve východní Evropě, v níž je snaha využívat je ke konfrontaci s Ruskou federací. EU a USA využívají východoevropské země jako nárazník pro vlastní válečné strategie. Z těchto důvodů zde hrozí vznik válečných konfliktů.


Ve východní Evropě dochází k podporování antikomunismu, potlačování práv zaměstnanců a sociální politiky či zvyšování nacionalismu a napětí. Nacionalisté a radikálně pravicová politika například využívají konfliktů mezi pracovníky z Francie, Rumunska a východní Evropy.


Z těchto důvodů chceme model sociální harmonizace a nikoliv jen model, který hájí zájmy hospodářských sil. Zvyšování minimální mzdy, systém sociálního zabezpečení, aby nedocházelo k sociálnímu dumpingu vůči pracujícím. Každá země by si měla řídit výrobní, energetické a produktivní kapacity včetně zemědělství a energetiky.


Podporu a ochranu produktivních zdrojů v jednotlivých zemích, aby tak nedocházelo k pohlcování národního průmyslu nadnárodními komplexy. Například Francie kvůli politice neolilberalismu přišla o 1,5 milionu pracovních příležitostí v posledních 10 letech. A to kvůli destrukci národního průmyslu, který požírají nadnárodní koncerny.


Pozměnit mezinárodní politiku v oblasti hájení míru proti politice NATO. Pozměnit úlohu Evropské centrální banky. Strana evropské levice navrhuje založit veřejnou investiční banku. Tyto témata mají skutečný evropský rozměr, protože nikdo se ze své situace nedostane sám. Proto musíme bojovat na dvou úrovních – a to na úrovni národní a mezinárodní.


Význam bývalého východního bloku a proces transformace


Ilona Švihlíková – Iniciátorka z Alternativy zdola


Transformační proces včetně jeho načasování a podoby měl značný význam pro kapitalismus jako takový. Na konci 80. let se dokončovala soutěž mezi státním socialismem a kapitalismem. Krize v roce 1987 v USA znamenala dlouhodobé strukturální problémy, které se ovšem začaly projevovat již od 70. let 20. století.


Kapitalistický systém na konci 80. a 90. let byl zcela odlišný od systémů 50. let. Docházelo k oslabování levice (radikální i sociálně demokratické). Kapitalismus se tak od 80. let přesouvá do neoliberální podoby. Washingtonský konsenzus se stal kuchařkou pro východní Evropu (určování toho, jak má vypadat ten správný kapitalismus, který se bude aplikovat).


Tento konsenzus jako geopolitických podtext vycházel z Ministerstva financí USA, Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, což znamenalo vnucování této politiky ostatním zemím. Mnohé země se tak staly určitou laboratoří k liberalizaci a privatizaci.


Střední a východní Evropa poskytla teritorium pro kapitalismus, jejíž trh znamenal rovněž odbytiště pro zboží, které by nebylo možné na Západě prodat. To znamenalo expanzi z hlediska produkce, čímž se částečně uvolnil tlak nadvýroby. Vyspělé země tak mohly využívat geografické blízkosti a přesouvat svoji výrobu do území bývalé Československé republiky.


Plně se tak mohla realizovat a přesouvat soutěž, tzv. Závodu ke dnu. To znamenalo soupeření o to, kdo bude mít z korporací nejnižší daně, kdo bude mít v zemi nejnižší sociální standardy, omezování odborů, snižování reálné minimální mzdy. Jednotlivé státy se tak integrovaly jako kolonie k poskytování surovinového a výrobního bohatství.


Řecko je zneužíváno v kampani a je velmi vhodným obětním beránkem, aby lidé ve střední a východní Evropě byli naštváni na řeckou levici, která na ně údajně přenáší svoje ekonomické problémy. Jednotlivé země jsou poštvávány proti sobě, což je ale zcela úplný opak toho, jak by měla vypadat evropská politika.


Sociální demokracie byla v 90. letech velmi defenzivní. Později tato politika nerozeznatelná od pravicové politiky. Sociální demokracie vždy selže – s pravicí hlasovala proti Řecku, v případě TTIP sociální demokracie hlasovala společně s pravicí pro přijetí. Je proto nutné vědět, kde máme přátele a kde můžeme čekat dýku do zad.


ELFEM (Feministická skupina Evropské levice)


Sissy Vouvou (Řecko) – genderová politika


Genderová politika v EU je prozatím dominována muži. Evropská unie se zaměřuje na rovnost žen od roku 1959 – a zapracovává do smluv rovnost pohlaví a rovnost platových podmínek. Na základě indexu genderové rovnosti srovnává práci, čas, peníze, znalosti, zdraví a moc. Tyto oblasti jsou navzájem spojené a měřené. EU má 59 procent ze 100 procent, což znamená, že rovnosti bylo dosaženo zhruba z poloviny.


V České republice je index rovnosti pohlaví zhruba 43,8 procent. Řecko má index rovnosti pohlaví 38,3 procent. Finsko má nejvyšší index genderové rovnosti 72,7 procent, Německo 55 procent. Z toho vyplývá, že sever má vysoký index rovnosti a střední Evropa se blíží k 50 procentům, ale na jihu je rovnost pohlaví nejnižší.


Judith Benda (Německo) Die Linke


Před 4 lety odhlasoval Evropský parlament doporučení ohledně nové strategie rovnosti pohlaví 20-50. Obsahem politiky EU:


  1. Násilí proti ženám – proti kybernetické šikaně a stalkingu.

  2. Rovnováha života ženy mezi prací a rodinou. Adekvátní opatření pro otcovskou a mateřskou dovolenou.

  3. Oblast zdraví a vzdělání, antikoncepce a potraty. Mnohé pravicové skupiny bojují proti vzdělávání v sexu na školách.


Sissy Vouvou – nejistota v životě žen (Řecko)


Ženy zažívají nejistotu a jsou zneužívány pro krátkodobou práci (prekarizace práce). Někdy jsou lidé zapotřebí 4 – 6 hodin denně, zato jindy mnohem déle. Pokud jde o práci a nezaměstnanost, tak ta v současnosti tvoří 27 procent (před krizí to bylo pouze 9 procent). Zhruba 24 procent tvoří muži a zbytek ženy. Ženská nezaměstnanost je v Řecku dnes nižší, protože ženy jsou levnější pracovní silou, proto je zde takový rozdíl.


Ženy jsou propouštěny nelegálně v těhotenství, ačkoliv zákony ženy chrání. Pokud se jedná o statistiky, tak porodnost v Řecku oproti jiným evropským zemím velice prudce poklesla. Feministické hnutí v Řecku je hnutím zdola. S růstem SYRIZY šlo feministické hnutí bohužel stranou, ačkoliv SYRIZU volilo o 5 procent více žen než mužů.


Těhotenství a mateřství je v Řecku velmi komplikované. Pokud jde o zaměstnané migrantky, tak ty jsou více zneužívány než řecké ženy kvůli flexibilní pracovní době (protože zasílají rodinám domů peníze). V Portugalsku dochází k prekarizaci práce (nejistota zaměstnání) a ženy musejí svým zaměstnavatelům podepisovat prohlášení o tom, že neotěhotní po období 3, 5 či 10 let.


Suzane Gonzales – Venezuela


Latinská Amerika je patriarchální vlivem katolické církve. V Latinské Americe jinak matka hraje významnou roli. Probíhá zde již 16 letá revoluce, kdy se ženy snaží osvobodit, protože byly vykořisťovány kapitalistickým systémem. Od roku 1995 má Venezuela nesexistický formulovanou ústavu (jazyk), zákon na ochranu mateřství a nejdelší mateřskou dovolenou v Latinské Americe a ve světě.


Ve Venezuele ženy zažívají problém ekonomické krize, kde je státní převrat 4. generace mířen proti ženám. Tato ekonomická válka cílí hlavně na ženy. Je zde nedostatek zboží hlavně pro ženy (vložky, toaletní papír, sunar, mléko, pleny a potravinářské výrobky pro ženy). Soukromý sektor zde hraje na manipulaci umělým zvyšováním nabídky a poptávky. Každý den jsou zde zabavovány kamiony s nezbytným zbožím, kdy část kontrabandu se vyveze načerno do zahraničí.


Uznání práce v domácnosti je stavěno na úroveň opravdového zaměstnání. Ve Venezuele je 13 tisíc žen, které jsou zahrnuty do takového sociálního systému. V roce 1998 zhruba 40 procent populace neuměla číst a psát. Dnes píší téměř všichni. Pokud jde o bytovou politiku, tak z té těží hlavně ženy, na něž je tato politika zaměřena.


Geopolitické, globalizační a ekonomické aspekty


Michal Frič (Slovensko) Komunistická strana Slovenska


Na Slovensku je problém s věkem a zapojením členské základny, kdy strana je umístěna na politickém okraji. Hrozí nebezpečí moci na základě vlastnictví nadnárodního kapitálu. Existují proti tomu minimální cíle jako redistribuce bohatství, zastavení či omezování růstu akumulace kapitálu.


  1. Opatření – zastavení koncentrace kapitálu – určitá akumulace je ohrožením kapitálu – progresivní daň, zrušení daňových rájů, zdanění transakcí, participativní rozpočet.

  2. Kategorie – alternativní hospodářské a samosprávně podnikové vlastnictví a vlastnictví klíčových podniků v rukou státu.

  3. Legislativní návrhy na podporu malého a středního podnikání.


Vojtěch Filip (Česká republika) Komunistická strana Čech a Moravy


Nejsme schopni konkurovat s produktivitou práce v E15 (Herman pozn: zaměstnanci pracují na méně produktivních strojích i jejich zboží a značka má menší prodejní hodnotu na mezinárodním trhu). Je nutné zavést daň z bankovních transakcí, progresivní daň vůči globálnímu kapitalismu, daňovou diferenciaci – jednotlivá daňová pásma podle příjmů.


Není možná jednotná daň u fyzických a právnických osob. Musíme zohlednit, že nejsou v rovném postavení (vůči výrobcům, firmám a státu). IBM či malá akciová společnost jsou v nerovném postavení, a proto musíme najít model diferenciace vůči právnickým osobám.


Dodržování mezinárodního práva v otázkách vojenských operací a míru. Pro nadnárodní kapitál je nebezpečná mezinárodní organizovaná síla pracujících. Bankovní kapitál používá politiku, aby ovládl mezinárodní ekonomickou sféru.


Sociální hnutí jsou obvykle přirozenými partnery levicových politických stran. Nespolupracovat s odbory nebo těmito hnutími by bylo hrubou chybou. Ze sociálního hnutí se vyvíjí hnutí politické. Pro politickou stranu je důležité, aby využila sociální hnutí pro vládnutí politické scény.


Vzdělávací funkce, organizátorské funkce a práce mezi lidmi na ulici. Je to otázka práce mezi lidmi, nikoliv jen volební kampaň. Mladého člověk zase může získat pouze mladý člověk (své vrstevníky pro konkrétní práci). Práce v politické straně není schůze, ale jedná se o organizování a přesvědčování.


Vytvořen koordinační systém pro poslance parlamentu – Parlakon – systém v rámci Strany Evropské levice. Návrh předkládal Josef Šenfeld (poslanec z Litoměřic). Tento systém ovšem nezahrnuje všechny země Rady Evropy.


Je nutné vytipovat problémy a návrhy řešení, které by dávaly dohromady odborné týmy – za parlamentními kluby. Zapojit lidi a najít efektivní výměnu informací, aby sloužily Straně Evropské levice i v případě porady.


Jednotné odbory po roce 1990 zanikly a vzniklo tak několik odborových centrál, které jsou na sobě nezávislé či dokonce vůči sobě konkurenty. Hlavních centrál je celkově 5, ale zbylé 4 jsou menší než ta hlavní. V Rakousku existují odbory podle příslušnictví k politickým stranám – sociálně demokratické a lidovecké. V České republice působí ČMKOS a OS ČMS.


Evropské fórům alternativ – zahájilo evropskou kampaň za základní příjem s využitím nástroje European Citizens Initiative (ECI). Předložení návrhu Evropského základního příjmu znamená boj za silnější sociální ochranu mladých lidí, prekarizovaných pracovníků, nezaměstnaných a chudých, zajišťující, že každý bude mít stejné právo na důstojný a nezávislý život.


Den druhý – 10. 7. 2015


Příspěvky levicové Evropy ohledně TAFTA & COP21

(Transatlantická dohoda o volném obchodu & Mezinárodní konference o klimatu)


Lara Otonicav (Slovenia)


Zaměřujeme se na činnosti: Expertní činnost a poradenství včetně mobilizace, která zahrnuje kampaně a propagaci. To vše na základě univerzity v Berlíně. Na počátku bylo obtížné zapojit lidi. Později vznikla koalice proti tajným dohodám, ve které jsou zapojeny nevládní organizace, odbory a studentská sdružení.


Pomohla nám nadace Rosy Luxemburgové (jedna z největších institucí politického vzdělávání v Německu) včetně některých užitečných příruček ve Slovinštině. Petice a příručka na téma skryté zisky (Stop tax dodging – Hidden profits – summary of a report coordinated by Eurodad). Jedná se o zprávu z 2 letého výzkumu mezinárodní daňové politiky, která se věnuje různým státům EU.


Transferové zisky umožňují spřízněným subjektům ve vzájemných transakcích upravovat ceny tak, aby zdanitelné zisky plynuly do zemí s nižší mírou zdanění. Tím podniky využívají legálních způsobů, jak se vyhnout placení daní.


EU dala zelenou k tomu, aby se nezveřejňovaly účetní závěrky ohledně daní a majetku. V budoucnu budou tyto informace možná zveřejňovány. Z nelegálních toků se ztrácí 500 miliard a v rozvojových státech je to 160 miliard ročně. Celkově jde zřejmě o 700 miliard ročně. Z toho důvodu je zapotřebí provést rozsáhlý výzkum v rámci EU.


Obklíčení Číny americkými základnami je ve své podstatě porušováním západních hodnot a nerespektování hodnot lidských. TTIP rovněž nerespektuje hodnoty lidské, ale upřednostňuje hodnoty ekonomické. Z toho důvodu by levicové strany měly být přítomny na protestech, které dbají o sociální reformy.


Miroslav Ransdorf – GUE/NGL a KSČM


Často v Bruselu navštěvuji zvláštní studovnu, kde máme možnost studovat různé dokumenty sestavené komisí. Jedná se o tajnou agendu a dokonce i europoslanci nemají volný přístup k těmto dokumentům. Musíme podepsat slib, že se o těchto dokumentech nebudeme zmiňovat. Ve zvláštní studovně je povoleno být jen za doprovodu úředníka evropského parlamentu pouze 2 hodiny.


Musíme odevzdat mobilní telefony i záznamníky a ukazovat případné záznamy úředníkovi v případě, že si zapisujeme poznámky. V případě budoucí smlouvy TTIP je objem této agendy na seznamu kolem 9500 komodit. K okamžité liberalizaci je to asi 8900, které mají být okamžitě liberalizovány. To znamená zhruba 9 desetin komodit, což bude pro států to bude tržní šok.


Pro Evropany jsou důležitými věcmi hlavně potraviny a výživa.

Existují dva různé přístupy:


  1. Evropský – žádá více energie, kontroly a předpisů, což není věc byrokracie, protože bezpečnost potravin je záležitostí zdraví. Cílem je mí pod kontrolou celý výrobní proces z farmy až na talíř, tedy od producenta až ke spotřebiteli.

     

  2. USA – má jiný přístup. Kontroluje se pouze finální výrobek v konečném stádiu. Likvidují se mikroorganismy a přídavky. Záleží pouze na finálním produktu. Tímto se nekontroluje celý proces.


Smlouva TTIP může způsobit mezinárodní arbitráže a rozhodčí soudy týkající se obchodu. Český stát tak nebude mít právo nebo možnost intervenovat v tomto procesu (řízení se zůčastnit). Rozhodčí soud tak bude nadřízen státu a bude mít tedy větší váhu než jednotlivé státy.


V podstatě je zájmem monopolů držet evropské státy a konkurenty zkrátka. Nerespektuje se tak volný trh – například britská společnost Vodafone vstoupila na americký trh, tak byla úspěšná. Američané, ale zasáhli proti Vodafonu.


V Evropě bude zakázáno preferovat národní producenty. V USA při tendrech výběrových řízení a veřejných zakázkách musí být 60 procent amerických uchazečů. Americké firmy musí být zastoupeny v obchodu z 60 procent. Z těhcto důvodů je důležité vyvíjet tlak na transparentnost této agendy.


Pokud máme omezený přístup k informacím jako poslanci, tak je to pro občany mnohem horší. Pokud jde o malé a střední podniky, tak tvoří 74 procent pracovních příležitostí v EU. Tyto podniky mají potíže při využívání vědy a výzkumu. Investují pouze 4 procenta do výzkumu. Podniky do 10.000 pracovníků mají rovněž podporu evropských programů, jenže právě zde je snaha snížit jim dotace. Existuje totiž nebezpečí redukce investic i do této oblasti.


Smlouva NAFTA vedla k tomu, že mnoho lidí v Mexiku přišlo o práci. A v případě smlouvy TTIP je argumentováno, že tu dojde ke zvýšení produktivity. Lidé ale naopak kvůli podobné smlouvě NAFTA (severoamerická dohoda o volném obchodu) ztratili možnost rozhodovat (ztráta demokracie). Naplněním smlouvy TTIP tedy může být ohroženo 80 procent pracovních míst. Tento tržní princip je v rozporu s tržním ziskem i sociální stabilitou.


Z tohoto důvodu je nutné zorganizovat odpor proti takovým plánům jako byla například ACTA. Jednalo se o masové protesty a petice. Vyspělé technologie přesahují zásadu tržního zisku. (Pozn: Herman – Internet je ve své podstatě zrealizovaný komunismus, kde se data společně sdílí a všechno je všech). Internetové technologie zatím příliš nepodléhají zásadám tržního zisku.


Den třetí – 11. 7. 2015


Změna v Evropě pro udržitelný rozvoj a globální budoucnost


Cornelia Hildebrandt (Německo)


Udržitelný rozvoj znamená demokracii, mír, udržitelnou výrobu a reprodukci, sociální jistoty, ekologii (voda, čerstvý vzduch a potraviny). Z tohoto důvodu potřebujeme nový způsob myšlení, který je založený na solidaritě a organizaci pro 21. století.


V otázce míru a boje proti imperialismu část sociální demokracie a hlavně konzervativci nesouhlasí proti těmto opatřením. Musíme spolupracovat s Latinskou Amerikou a Karibikem. Musíme bojovat za tyto otázky, protože jsou to základní otázky levice.


Maite Mola (Španělsko)


Evropská levice zaujala postoje: V kampaních upozorňovala na to, jaké nedostatky má demokracie v EU. Jasně jsme se vyjádřili, že Syriza není proti modelu EU. Ve Španělsku levice získala 6 křesel v evropském parlamentu. V Itálii a dalších zemích levice posílila obdobně.


V případě COP21 je nutné spolupracovat s ekologickou levicí. Můžeme v jednotlivých bodech spolupracovat a hovořit o společných tématech jako jsou klimatické podmínky a voda. Můžeme navrhovat společná řešení proti silným tlakům v oblasti globálního oteplování.


Walter Baier (Rakousko)


V nadaci Roxy Luxemburgové vedeme debaty o otázkách transformace. Musíme se dohodnout, jestli budeme na straně Ukrajiny (Kijeva) nebo budeme na druhém břehu a podporovat proruské separatisty a Rusko. V zásadě se jinak shodneme, že nemůžeme příjmout TTIP.


Je zapotřebí bojovat za práva zaměstnanců ve světě. V květnu 2013 zahynulo 1.100 lidí v Bangladéži, když se zhroutila konstrukce textilní továrny. Obětem bude zaplaceno 30.000 milionů dolarů. Pojišťovny si cení život dělníka na 21.000 Euro. Hodnota amerického dělníka je ale 160krát vyšší (3,5 milionu) než hodnota dělníka v Bangladéži.


Dohody o volném obchodu, Světová obchodní organizace, Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Washingtonský konsenzus a v roce 1994 Maastrichtská smouva nám přeorientovala systém. TTIP bude vyústěním toho všeho. USA se snaží zachovat svoji ekonomickou dominanci, a proto musíme vytvářet obchodní zónu, která bude zahrnovat celý svět jako v případě BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a jižní Afrika).


Evropa a Latinská Amerika


Suzany Gonzales a Ana-Elisa Osorio – členka socialistické strany Venezuely


Porcesy ingegrace v Latinské Americe a Karibiku jsou ve znamení rušení starých smluv hlavně se Spojenými státy. V případě Venezuely Hugo Chávez a Karibiku Fidel Castro začali společně jednat o procesu integrace obou zemí. Odmítli smlouvy o volném obchodu s USA jako DR-CAFTA (středoamerická smlouva o volném obchodu) či FTAA (americká zóna volného obchodu).


Místo toho byly vytvořeny smlouvy jako CELAC (komunita latinskoamerických a karibských států) a UNASUR (unie jihoamerických států). Tento prostor sdružuje země od Mexika a Patagonii až po Karibik.


Kuba i Venezuela provozují latinskoamerické lékařské školy. Mohou zde studovat i studenti ze Sýrie či Palestiny, tedy studenti ze zemí chudých i vzdálených. Tyto univerzity umožňují žákům i ubytovací kapacity.


Závěr:


Na akademické půdě se nemusí mluvit jako na mýtinku. Levice musí pojmenovat agresora, protože USA vojenskými základnami postupně obklíčila Čínu a Rusko. Mnoho vědců a učitelů ekonomie vyučuje a dává přednost neoliberální politice, ačkoliv existuje mnoho alternativní literatury v Německu.


Je nutné přesně vytvořit vizi a nový kontext toho, co je zapotřebí tvořit. Jedná se o novou vizi ekonomiky pro levici vůči multilaterálnímu či bilaterální kontextu Spojených států, protože chtějí dominovat celému světu. Korporace usilují o dominatní postavení a chtějí eliminovat parlamenty. Takto nekontrolovatelná politika ničí lidskost a životní prostředí.


Více na: 10. Letní univerzita Strany evropské levice

http://www.european-left.org/positions/appeal-litomerice


Nadace Rosy Luxemburgové

www.rosaluxemburgstiftung.de


Alternativa zdola

www.alternativazdola.cz


Ekumenická akademie

www.ekumakad.cz

autor: Pavel Herman
zdroj: ferris@seznam.cz
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena